Co možná nevíte o bramborách

Původ

Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je Indiáni v Andách pěstují již přibližně 5000 let a v průběhu generací se jim podařilo snížit jejich hořkou chuť a toxicitu. Primitivní odrůdy brambor se tam staly jednou z hlavních plodin asi ve 3. století. Před ovládnutím Španělskem bylo pěstování brambor omezeno na oblast And od Kolumbie po severní Argentinu a Chile. Přesné stanovení doby a způsobu rozšíření brambor do Evropy je stále předmětem diskusí, pravděpodobně však byly nejdříve (jako okrasná rostlina!) přivezeny do Španělska z Kolumbie nebo Peru a nezávisle do Anglie v druhé polovině 16. století. Trvalo téměř 200 let než Evropané poznali hodnotu bramborové hlízy jako potraviny a začali ji pěstovat jako polní kulturu.

V Čechách se brambory uplatnily až v polovině 18. století jako hlavní potrava chudých lidí. Vyřešily do té doby závažný problém hladomoru a rychle se přicházelo i na další způsoby jejich využití – nahradily žito v lihovarech a začaly vznikat první škrobárny.

V současné době se plocha brambor, pěstovaných v České republice, pohybuje na úrovni 44 tisíc hektarů – z toho 3,7 tisíc ha sadby a cca 5 tisíc ha je určeno pro výrobu škrobu.

Charakteristika

Brambory jsou zařazeny do botanické čeledi lilkovitých, stejné jako rajčata, lilek, tabák a rulík. Vyznačují se charakteristickým zdužnatělým stonkem, hlízou, která tvoří jedlou část rostliny. Rostlina ho používá jako zásobník škrobu, bílkovin a ostatních zásobních a stavebních látek. Hlíza slouží zároveň k vegetativnímu rozmnožování.

Plody brambor jsou zelené bobule, které obsahují jedovatý alkaloid solanin. ( Ten je obsažen jen v nepatrném množství v hlízách 7 mg na 100 g). V případě, že brambory zezelenají (účinkem denního světla), může se množství toxických látek až pětkrát zvýšit. Nekonzumovat! Odhadnutá smrtelná dávka alkaloidu solaninu pro člověka se pohybuje mezi 400 a 500 mg.

Výsadba

Základní pracovní operací v procesu pěstování brambor je výsadba. Výrazně ovlivňuje výnosy hlíz a určuje počet rostlin na hektar. Lze tím regulovat délku vegetace, velikost hlíz i ovlivňovat práci kultivačních a sklízecích strojů. Při sázení brambor je nutno brát v úvahu půdní a klimatické podmínky, úroveň hnojení a agrotechniky, užitkový směr. Hlavně ale speciální požadavky jednotlivých odrůd.

1) Před výsadbou je nutné hlízy vytřídit podle velikosti – zlepšuje to vyrovnanost porostu a práci sázecích strojů. Naprosto nezbytné je odstranit i hlízy nadměrně mechanicky poškozené, případně napadené skládkovými chorobami.

2) Narašováním se hlízy probudí a vzniknou klíčky do maximální délky 0,5 cm. Může se to dít za přístupu světla nebo přímo ve tmě skladovacích prostor po dobu až tří týdnů a teplotě 8–10°C.

3) Předklíčení probíhá po dobu až šesti týdnů při teplotě 12–16°C. Cílem je vytvoření zelených elastických klíčků, dlouhých 1,5 až 2,5 cm.

4) Konkrétní termín výsadby volíme podle klimatických podmínek. Ty tvoří, stejně jako kvalita půdy, nejdůležitější článek výsadby. Je třeba připravit půdu tak, abychom hlízy při vysazování „nezamazali“. Teplota půdy by neměla být nižší než 6–8°C.

5) Hloubka výsadby záleží na požadavcích jednotlivých odrůd (máme pro ně pěstitelské pokyny, které zašleme na požádání). Všeobecně se doporučuje, aby horní část vysázené hlízy byla v úrovni původního povrchu půdy. Pod vysazenou hlízou by mělo zůstat 4–6 cm hluboké prokypřené lůžko. Hrůbek nad hlízou je širokého, lichoběžníkového tvaru a výška nahrnutí ornice nad hlízami ideálně na hranici 13–15 cm.

6) Výnos a velikost hlíz výrazně ovlivňuje hustota porostu. Pro pěstování konzumních brambor se doporučuje 40–48 tisíc jedinců na jeden hektar. Všeobecně platí, že u odrůd raných a s nižším nasazením hlíz, volíme výsadbu hustější. U odrůd s vyšším nasazením hlíz volíme počet jedinců na 1 ha nižší.

V období vegetace je nutná řádná péče o založené porosty:

7) Plevel je třeba likvidovat předtím než brambory zakryjí řádky (klasicky převláčením síťovými branami, slepou proorávkou, druhým převláčením a další proorávkou) a samy tak budou jeho rozvoji konkurovat. Jednotlivé operace se provádějí opakovaně v rozmezí 7–10 dnů. V případě využití pesticidů nebo herbicidů (na požádání zašleme informační leták) se provádí pouze proorávka slepá.

Choroby a škůdci

Virózy – nejzávažnější choroby brambor. Ochrana spočívá ve výsadbě certifikované sadby (informační leták zašleme na požádání).

Plíseň bramborová – nejrozšířenější houbová choroba brambor. Způsobuje vysoké ztráty na výnosu i ve skládce. Projevuje se nekrotizujícími skvrnami na špičkách listů, později i na řapících a stoncích a následným usycháním natě. Skvrny na listech jsou ohraničeny konidiofory (nosiči konidií) v podobě bělavého povlaku. Na hlízách se objeví tmavší skvrny na povrchu a rezavé hlavně při okrajích průřezu hlízy.

Přenášení je možné napadenou sadbou nebo konidiemi (výtrusy), které jsou větrem a deštěm roznášeny do značné vzdálenosti.

Vzniku a vývoji choroby napomáhá denní teplota přes 20°C a noční nad 10°C při současném deštivém počasí. Nebezpečí se zvyšuje blízkostí vodních ploch, hustým nebo zapleveleným porostem a vnímavostí odrůdy.

Při prevenci se neobejdeme bez chemických přípravků (na požádání zašleme informační leták).

Hlavním škůdcem, se kterým se setkáváme v bramborách je mandelinka bramborová. Brouk, jehož žravá larva může v případě přemnožení způsobit až holožír a podstatně tak snížit výnos. Ekologicky nejlepší je ruční sběr a následná likvidace. V případě větších ploch nebo silného výskytu se doporučuje použít vhodný insekticid (na požádání zašleme informační leták).

Odrůdy

Jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu, využitelnost a množství sklizených brambor. Firma EUROPLANT má v současné době ve Státní odrůdové knize v ČR registrováno 28 odrůd a spolu s dalšími více než 50, které využívá mateřská firma jak v Německu, tak jinde v EU, má možnost výběru pro příští sezóny dostatku kvalitních odrůd. Každá z nich má specifické vlastnosti a je svým způsobem jedinečná. Nesnažíme se oklamat spotřebitele a pěstitele vysokým výnosem a nádherným vzhledem hlíz – nezbytná je podle nás zejména vysoká konzumní kvalita a dobrý zdravotní stav.

Nabídka počítá s náročným a vyspělým spotřebitelem. Ten dnes nevidí jen masu brambor, ale chce si na nich skutečně pochutnat. Omluvit se dá proto nižší výnos, je-li vyvážen bezproblémovým odbytem kvalitních odrůd.

S vývojem moderní gastronomie stoupají i nároky na kvalitu hlíz, upravovaných nejen loupáním, ale též vařením a sterilováním. Zde nacházejí uplatnění téměř všechny naše odrůdy s varným typem AB, BA a B. Ty se hodí také pro všechny další formy úpravy brambor náročného trhu hotových jídel.

EUROPLANT nezapomíná ani na odrůdy pro výrobu škrobu, bramborových lupínků, hranolků a kaše. Z důvodu neustálého růstu spotřeby průmyslově zpracovaných odrůd se prověřují stále nové odrůdy, vhodné pro jednotlivé směry zpracování. Nevyhýbáme se poptávce po bramborách v BIO kvalitě. EUROPLANT je připraven a má ve svém sortimentu odrůdy vhodné pro ekologické pěstování brambor. Například trh biobrambor v Dánsku je již na úrovni 6% celkové zemědělské produkce.

Vysvětlení pojmu stolní hodnota

Každá odrůda brambor určená pro konzumní využití má geneticky danou určitou stolní hodnotu. Ta představuje souhrnné hodnocení bramborových hlíz po stránce chuťové a vzhledové, i kuchyňského upotřebení.

V konečném důsledku je vyjádřena varným typem. Stanovuje se tzv. varnou zkouškou, při které jsou hlavními hodnocenými vlastnostmi konzistence a moučnatost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny smyslově prostřednictvím degustátorů, v průběhu odrůdových zkoušek. Varný typ může být každý rok působením pěstitelských podmínek výrazně ovlivňován. Hlavní vliv na změnu má především lokalita, projev ročníku – počasí, agrotechnické zásahy a hnojení (především dusíkem).

Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž.

Pro snadnější orientaci při nákupu se v drobném balení pro brambory salátové používá obal zelený, pro přílohové červený, na těsta a kaše modrý.


Specifikace varných typů brambor podle zákona, vyhlášky k zákonu o potravinách

Každé balení musí být označeno varným typem a názvem odrůdy!

Varný typPopisPoužití
APevná – lojovitá, jemná až středně jemná struktura. Velmi slabě až slabě moučnatá. Příjemně vlhká dužnina.K přípravě salátůK přímému konzumu jako vařené
BPolopevné, polomoučné, s jemnou až hrubší strukturou. Příjemně vlhká až sušší dužninaPřímý konzum jako přílohové
CMěkké, moučnaté. S jemnou až středně hrubou strukturou. Vlhké až sušší.Přednostně k přípravě výrobků z brambor – těsta a kaše
DHrubé, silně moučnatéSilně rozvářivé hlízy -> nevhodné pro přímý konzum. EUROPLANT nenabízí.